Exkluzivní bydlení s leskem starých časů
Někdo touží po novém domku kousek za městem, jinému by vyhovovalo bydlení ve větším komplexu dál od centra. Stále více lidí, kteří si pořizují nové bydlení, ale míří tak trochu výš. To, co je čím dál tím víc žádanější, je bydlení s duší. Takové, které vzniká přestavbou jedinečných starých budov. Developeři to vědí, a proto se k těmto projektům uchylují čím dál častěji. Pivovar či bývalá továrna? To je na bydlení místo přímo ideální. Podívejte se!
LUXUS S NÁDECHEM HISTORIE
Novostavby „na zelené louce“ nemají jen samá plus. Nemusejí splynout s architektonickým rázem krajiny, někomu může vadit, že nemají žádný historický odkaz. Starší zajímavé budovy, jako jsou pivovary, věže, bývalé továrny či panská sídla to vše mají, a pokud se developerským firmám podaří uvést je zpět do života, vznikne tak luxusní bydlení, kde na vás dýchne historie. Navíc v monumentálním objektu, který má své nepopiratelné kouzlo.
NÁZOR ODBORNÍKA:
ING. ARCH. LUKÁŠ BÍLEK,
architektonická a projekční kancelář ABM architekti
Přestavby starých objektů jsou mi mimořádně sympatické. Je to totiž naplněná představa udržitelného rozvoje města – tedy využití uvolněných kapacit v zastavěném území se stávající infrastrukturou oproti zastavování volné a tolik vzácné krajiny mimo dosah infrastruktury. Dokonce si myslím, že by stát měl výrazným způsobem podporovat využití či recyklaci stávajících objektů oproti záměru stavět na zelené louce. V každém případě se u rekonstrukcí, zejména u těch, pro které se hledá nové využití, z pohledu architekta, vždy jedná o velmi zajímavé zadání. Člověk získává pocit, že cosi zachránil, choval se ohleduplně k prostředí. Pokud se mu navíc podařit zbavit objekt různých stavebních nánosů a objeví jeho hodnotné jádro, pak získá krásný koncept pro nové uspořádání a atmosféru nově vytvořeného prostředí.
LIBERTY BUILDING, PRAHA-VRŠOVICE
Typickou ukázkou přestavby staré továrny na luxus- ní bydlení je projekt Liberty Building společnosti Geosan Development, umístěný na rozhraní pražských Nuslí a Vršovic. II. etapa projektu spočívá v rekonstrukci funkcionalistické tovární budovy, kterou pro elektrotechnické závody ETA navrhl v roce 1924 Karel Bukovský. Stavbě dominovala šestiúhelná nárožní věž, která původně měla mít kulovitou kupoli s tlampači a střešní anténou. Účel věže byl víc než zajímavý. Byla v ní totiž situována nádrž pro požární vodu jímanou pravděpodobně z bočního ramene spodní vody potoka Botiče.
TOVÁRNA I RÁJ FILMAŘŮ
Během let továrna sloužila k nejrůznějším administrativním a průmyslovým účelům. Vyráběly se zde například součástky pro filmové projektory či rádia, elektrické hodiny, hrací automaty nebo chladicí přístroje. Stala se i objektem zájmu filmařů. Poskytla zázemí doposud nejnákladnějšímu českému akčnímu krimiseriálu Expozitura. Stavební práce na rekonstrukci Liberty Building byly zahájeny v květnu 2014. Dokončení je plánováno na léto 2015 a byty jsou již v prodeji.
NADSTANDARDNÍ BYT VE VĚŽI
Architektonický záměr developerského projektu společnosti Geosan Development pochází z pera ateliéru Slavíček. Industriální vzhled objektu zůstane zachován a nabídne prostorné loftové byty, z nichž některé budou mít výhled na Havlíčkovy sady. Nejatraktivnější bude právě mezonetový byt v šestiboké věži 5+kk o rozloze 294 m2. K bytu budou přiléhat tři velkorysé terasy o celkové ploše 216 m2 a nestandardní bude i jeho vybavení: výtah až do obytné části, předokenní rolety, designové schodiště a klimatizace. Nechybí ani systém větrání s rekuperací tepla. Samozřejmostí bude parkoviště v podzemním podlaží.
NÁZOR ODBORNÍKA:
ING. LADA KUNCOVÁ,
vedoucí marketingu a prodeje Geosan Development
Rekonstrukce historického objektu je oproti stavbě na „zelené louce“ složitější. Musí se najít cesta, jak propojit staré s novým a dodržet současné technické normy. Například při změně využití z bývalé továrny a následně kancelářské budovy na budovu s hlavní funkcí bytovou, je nutné provést třeba sanaci stávajících nosných konstrukcí a jejich zesílení. Dále pak najít taková řešení, aby došlo k propojení nových standardů s těmi platnými během výstavby objektu ve dvacátých letech. Tzv. brownfi elds, tedy opětovné využití již urbanizovaného území, nebývají v dnešní době ojedinělé. Přinášejí nejen možnost zachovat génia dobových architektů, ale i nabídnout bydlení v netypickém prostoru.
A7 HOLEŠOVICKÝ PIVOVAR
Zdařilým developerským projektem v přestavbách starších budov byl také projekt A7 Holešovický pivovar společnosti ING Real Estate Development. Komplex je citlivě začleněný do původní zástavby pražských Holešovic a rozprostírá se mezi ulicemi U Průhonu, Komunardů, U Uranie a Na Maninách na pozemcích bývalého Prvního pražského měšťanského pivovaru. Rezidenční projekt se skládá z nově postavených bytových domů se 115 bytovými jednotkami a ze zrekonstruovaného objektu bývalé pivovarské spilky se 40 byty, z nichž je většina loftových, a 15 komerčními prostorami v přízemí.
DŮM S BOHATOU HISTORIÍ
Budova pivovaru je dalším typickým případem domů s bohatou historií. První pražský měšťanský pivovar, známý též jako holešovický pivovar Měšťan, tu byl založen v roce 1895 a patří mezi výjimečné průmyslové stavby v České republice. Jeho provoz byl ukončen až v 90. letech 20. století a kromě piva k němu patří i kultura. V pivovarské zahradě totiž působilo divadlo Uranie. Vyrostl zde také pavilon pro hudebníky a přistavěla se výčepní místnost. Můžeme zde zavzpomínat na slavné divadelní časy spojené se jmény hereckých osobností jako byly Dana Medřická, Rudolf Deyl ml., Miloš Nedbal a jiní. Divadlo se tu hrálo až do roku 1944.
HLAVNÍ HIT: LOFTOVÉ BYTY
V případě tohoto projektu jde o krásnou ukázku symbiózy historických budov se soudobou architekturou. Je doplněn zelenými plochami a nabízí klidné bydlení v nadstandardním provedení nedaleko centra hlavního města. Původní industriální objekty v areálu byly rekonstruovány pro komerční využití a jeden z objektů nabídl tolik žádané loftové byty, které umožňují zcela specifické a individuální možnosti vytvoření unikátního bydlení. Typickým znakem loftového bytu jsou vysoké zdi s obrovskými okny. Světlost a velkorysost umocňují autentické „tovární“ stavební prvky: režné zdivo, obnažené nosné trámoví, kovová schodiště a zábradlí. Vše působí účelně a logicky. Prostor lze rozčlenit horizontálně vestavbou jednoho, případně dvou až tří otevřených pater, která spojuje centrální schodiště – významný interiérový prvek.
KDE SE VZAL LOFT?
Lofty jako fenomén ateliérového bydlení vzešly koncem 60. let minulého století z newyorských uměleckých kruhů. Ty byly spjaté s bohémskou čtvrtí Soho, ve které řešily nedostatek levného a dostupného bydlení stěhováním do opuštěných továrních hal, kotelen a skladů.
